Nemám sice moc ráda zimu, přijde mě stašně dlouhá a pořád se člověk musí navlíkat a když k tomu ještě máte tři děti a každé potřebuje dvoje zimní boty, dvoje zimní bundy, oteplováky, několikery rukavice, čepice a šály, tak bojujete nejen s financemi, ale už i s prostorem, kam to všechno dát.
Přesto, když začne Advent a k tomu ještě takto krásně nasněží jako letos, připadáte si jako v pohádce a přestane vám výše zmíněné tolik vadit. Letos jsme navíc umocnili adventní čas návštěvou divadelního představení Betlém, který byl právě o Adventu a o Vánocích, o tom proč ty Vánoce vlastně slavíme. A mě to tak trochu "zastavilo" v těch předvánočních přípravách a začala jsem o všem trošku jinak přemýšlet - možná víc duchovněji. Odstrčit úplně komerci nedokážu, ale zabavit děti něčím jiným než sledováním televize a vysedáváním u počítače se mi trošku daří. A v sobotu jsem byla extrémně úspěšná. Začali jsme odpoledním sáňkováním a večer jsme se pustily do společného pečení perníčků.(ty i/y v přísudcích jsou správně - na saních s námi byl i tatínek, ale perníčky pekly jenom ženský). Vycházku jsem stihla zdokumentovat ve fotografiích. Z perníčků nám k dnešnímu dni zbylo jen pár kousků, to už za foto nestojí. Byly totiž výborné a děkuji svým dcerám za skvěle odvedenou práci, tentokrát jsem se podílela jen na základních přípravách jako je zpracování těsta a polevy na zdobení, zbytek obstaraly ony samy a moc se jim to povedlo.
No comments:
Post a Comment